První živnostenské oprávnění bylo založeno roku 1993. Roku 1993 koupil majitel kamenolom v Lažánkách po bývalém podniku Štěrkovny a pískovny n.p. Brno. Do provozu byl spuštěn v roce 1994. Historie kamenolomu je známa již od roku 1802., kdy je dochována první zpráva o vápenicích v Lažánkách. Poptávka po vápně vzrůstala v době, když se po zničujících požárech začaly nahrazovat dřevěné stavby zděnými. Vápno bylo tehdy žádané nejenom jako surovina stavební, ale též k dezinfekci a líčení obytných i hospodářských stavení. Dobře vypálené vápno z modrého lažáneckého vápence bylo pro svou bezkonkurenční kvalitu proslulé po blízkém i dalekém okolí; obzvlášť se hodnotila tzv. „navářčivost“ (při hašení vápno nabylo na objemu, získalo soudržnost a hladkou, jednolitou, jakoby mastnou konzistenci – cenné vlastnosti na líčení i pro stavební účely). Kromě velkého množství malých domácích vápenic byly v první čtvrtině minulého století v Lažánkách provozovány také 4 velké pece šachtové vytápěné uhlím. Roku 1970 musela klasická a dražší ,,lažánecká“ výroba ustoupit modernějšímu provozu Čebínské vápenky. Tam byla poprvé použita převratná vysoce produktivní technologie spalování ve fluidní peci a svou roli ve výběru sehrála také dostupnost železniční dopravy.Tak rokem 1970 skončilo v Lažánkách proslulé vápenické řemeslo, které zde živilo několik generací, díky přírodnímu bohatství kvalitního modrého kamene.
Nyní se vápenec těží pro stavební účely. Roku 1979 bylo vydáno rozhodnutí zn. 2205/Hej tehdejšího Ústředního hospodářského orgánu – Ministerstvo stavebnictví ČSR a orgánu pověřeného – Československého kamenoprůmyslu generálního ředitelství Praha o dobývacím prostoru na katastrálním území obce Lažánky, kraj Jihomoravský, v kterém byla zjištěna průmyslově dobyvatelná ložiska vápence, s tímto rozhodnutím bylo vydáno i osvědčení o zaevidování dobývacího prostoru, čj.:3270/79, o plošném rozsahu 37 ha.
